PROFILPELAJAR.COM

Žralouni
	Žralok černoploutvý ; (Carcharhinus melanopterus)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	paryby (Chondrichthyes);
Nadřád	žraloci (Selachimorpha);
Řád	žralouni (Carcharhiniformes); Compagno, 1977
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žralouni (Carcharhiniformes) jsou se svými cirka 280 druhy nejpočetnější a geograficky nejrozšířenější řád žraloků.^[1] K nejznámějším zástupcům patří kladivouni a žralok tygří. Nejvýznamnější čeledí žralounů jsou obávaní predátoři modrounovití, kteří jsou ekonomicky vůbec nejvýznamnější žraločí čeledí a nejnebezpečnější žraločí čeledí pro člověka.^[2]

Popis

Žralouni mohou nabírat různého vzezření od podivně vypadajících žraloků žijících v mořských hlubinách po „klasicky“ vypadající druhy s masitým trubkovitým tělem připomínající žraloka bílého.^[1] Tělo bývá válcovité až jemně zploštělé s výjimkou unikátní hlavové stavby kladivounovitých.^[3] Žralouni mají dvě hřbetní ploutve bez trnů (výjimkou je filipínská máčka jednoploutvá (Pentanchus profundicolus) s jednou hřbetní ploutví), řitní ploutev a oční ochrannou blánu. Mají pět žaberních štěrbin, z nichž jedna až tři se nachází nad prsními ploutvemi. Tlama zasahuje až za oči. Spirakulum většinou není přítomno. Žaberní tyčinky chybí.^[4]

Biologie

Biologická stránka žralounů je jen špatně prozkoumána, avšak dostupné informace poukazují na širokou škálu biologie a chování, o čemž už svědčí jen to, že mohou být živorodí, vejcoživorodí nebo vejcorodí.^[4]^[1] Zhruba čtvrtina druhů jsou na nějakém stupni ohrožení, typicky následkem nechtěných i chtěných odlovů komerčních rybářů, kteří využívají žraloky na maso.^[1]

Systematika

V roce 2021 se uznávalo 10 čeledí a 291 druhů.^[1] Nové druhy jsou však neustále popisovány,^[5]^[6] takže druhová diverzita žralounů bude ještě vyšší. Molekulární data naznačují, že některé čeledi nejsou monofyletické.^[7] Taxonomickou revizi si žádají hlavně máčkovití (Scyliorhinidae), pruhounovití (Proscylliidae), modrounovití (Carcharhinidae) a psohlavovití (Triakidae).^[8]

Carcharhinidae − modrounovití
Galeocerdonidae − žralok tygří
Hemigaleidae − velkookatcovití
Leptochariidae − vousatcovití
Pentanchidae
Proscylliidae − pruhounovití
Pseudotriakidae − mnohozubcovití
Scyliorhinidae − máčkovití
Sphyrnidae − kladivounovití
Triakidae − hladkounovití

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e EBERT, David A.; DANDO, Marc; FOWLER, Sarah L. Sharks of the world: a complete guide. New Jersey: Princeton University Press, 2021. ISBN 978-0-691-20599-1. S. 324. (anglicky)
↑ COMPAGNO, J. L. V. Fao Species Catalogue. Vol. 4, Part 2 Sharks of the World. Rome: Food and Agriculture Organization of the United Nations, 1984. Dostupné online. ISBN 9251013837. S. 445–449. (anglicky)
↑ COMPAGNO, J. L. V. Fao Species Catalogue. Vol. 4, Part 2 Sharks of the World. Rome: Food and Agriculture Organization of the United Nations, 1984. Dostupné online. ISBN 9251013837. S. 251–253. (anglicky)
↑ ^a ^b NELSON, Joseph S. Fishes of the world. 5. vyd. Hoboken, New Jersey: Wiley, 2016. Dostupné online. ISBN 978-1-119-17484-4, ISBN 1-119-17484-8. OCLC 926623501 S. 68–69. (anglicky)
↑ WHITE, William T.; MANA, Ralph R.; NAYLOR, Gavin J. P. Description of a new species of deepwater catshark Apristurus yangi n.sp (Carcharhiniformes: Pentanchidae) from Papua New Guinea. Zootaxa. 2017-09-14, roč. 4320, čís. 1, s. 25–40. Dostupné online [cit. 2023-10-01]. ISSN 1175-5334. DOI 10.11646/zootaxa.4320.1.2. (anglicky)
↑ CORDOVA, Justin A.; EBERT, David A. Apristurus manocheriani (Carcharhiniformes: Pentanchidae), a new species of catshark from the Southwest Indian Ocean. Journal of the Ocean Science Foundation. 2021-07-07, roč. 38, s. 13–26. Dostupné online [cit. 2023-10-01]. DOI 10.5281/zenodo.5081131.
↑ IGLÉSIAS, Samuel P.; LECOINTRE, Guillaume; SELLOS, Daniel Y. Extensive paraphylies within sharks of the order Carcharhiniformes inferred from nuclear and mitochondrial genes. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2005-03-01, roč. 34, čís. 3, s. 569–583. Dostupné online [cit. 2023-10-01]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2004.10.022.
↑ NAYLOR, Gavin; CAIRA, Janine; JENSEN, Kirsten. Elasmobranch Phylogeny: A Mitochondrial Estimate Based on 595 Species. Příprava vydání Jeffrey Carrier, John Musick, Michael Heithaus. Svazek 20123460. [s.l.]: CRC Press Dostupné online. ISBN 978-1-4398-3924-9, ISBN 978-1-4398-3926-3. DOI 10.1201/b11867-4. S. 31–56. (anglicky)

Literatura

COMPAGNO, J. L. V. Fao Species Catalogue. Vol. 4, Part 2 Sharks of the World. Rome: Food and Agriculture Organization of the United Nations, 1984. Dostupné online. ISBN 9251013837. (anglicky)
EBERT, David A.; DANDO, Marc; FOWLER, Sarah L. Sharks of the world: a complete guide. New Jersey: Princeton University Press, 2021. ISBN 978-0-691-20599-1. (anglicky)