Žichovice
Základní informace
Sloh	renesanční, barokní
Stavebník	Jan Kavka Říčanský z Říčan
Další majitelé	páni z Říčan Libštejnští z Kolovrat Krakovští z Kolovrat Lambergové
Poloha
Adresa	Žichovice, Česko Česko
Souřadnice	49°16′0,66″ s. š., 13°37′30,5″ v. d.
Žichovice
Další informace
Rejstříkové číslo památky	25321/4-3526 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žichovice jsou tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenné obci v okrese Klatovy. Zámecký areál je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka.^[1]

Roku 1559 koupil vesnici Žichovice od Viléma z Rožmberka Jan Kavka Říčanský z Říčan a někdy poté v ní založil renesanční tvrz.^[2] Podle Augusta Sedláčka tvrz nechal postavit až jeho syn Jan, který statek zdědil v roce 1577.^[3] První písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1603 (podle Památkového katalogu už z roku 1577^[4]), kdy od něj statek koupil za 25 tisíc kop míšeňských grošů Jindřich Libštejnský z Kolovrat. Ke statku tehdy patřilo kromě vsi popluží s poplužním dvorem, pivovar, spilka, sladovna, les, chmelnice, mlýn a dále vsi Čepice, Domoraz s poplužním dvorem, Nezamyslice s ovčínem a Kejnice.^[3]

Novému majiteli patřila také panství Hrádek, Střela, Řepice a Frymburk. Žichovice od něj v roce 1631 získal syn Oldřich František Libštejnský z Kolovrat, ale když v roce 1650 zemřel bezdětný, zdědila je jeho matka Alžběta († 1663), rozená z Lobkovic. Ta potom statek odkázala Vilémovi Krakovskému z Kolovrat. Za něj se panství výrazně rozrostlo, a když je v roce 1689 zdědil Jan František Krakovský z Kolovrat, patřilo k němu mimo jiné sedmnáct vesnic.^[3] Přes velikost majetku se majitel zadlužil, a v roce 1707 je musel prodat Marii Anně Iselinové z Lanau. Ta Žichovice ještě téhož roku prodala pasovskému biskupovi Janu Filipovi z Lamberga.^[2] Biskup získal také Rabí, Budětice, Žihobce a Strádaly a vytvořil z nich svěřenství v ceně 266 206 zlatých.^[3] Jeho majitelem se stal biskupův synovec hrabě František Antonín z Lambergu (1678–1759), jehož potomkům a příbuzným z jiných rodových větví české majetky patřily až do roku 1945.^{[5][pozn. 1]}

Ve druhé polovině dvacátého století v zámku místní národní výbor zřídil byty a část budovy sloužila potřebám školy,^[2] která v zámku provozuje školní družinu.^[6]

Jádrem zámku jsou dvě vzájemně kolmo postavené budovy, z nichž menší pochází z renesanční tvrze, zatímco delší křídlo bylo přistavěno až koncem osmnáctého století. Na renesanční budově se dochoval náročný štít členěný drobnými pilastry, nikami a koncovými volutami. Ze střechy vybíhá čtverhranná věž, přístupná z průjezdu vřetenovým schodištěm. Fasáda budovy je zdobena sgrafity.^[2] Místnosti a chodby v přízemí jsou zaklenuté valenými klenbami. V mezipatře se nachází velký sál se štukovou výzdobou a valenou klenbou s výsečemi.^[7] Boční dvoudílné křídlo je architektonicky méně hodnotné.^[2] Bývala v něm valeně klenutá zámecká kaple Stigmatizace svatého Františka. V kapli se nacházel pozdně gotický obraz svaté Barbory a svaté Kateřiny z doby okolo roku 1500, který je uložen v Národní galerii v Praze.^[7] K památkově chráněnému areálu patří také hospodářské budovy, bývalý pivovar a kovárna (čp. 59) a park s ohradní zdí a bránou.^[4]

• Seznam zámků v Plzeňském kraji

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Žichovice na Wikimedia Commons