Ženijní skupinové velitelství V bylo zřízeno výnosem Ministerstva národní obrany 3. června 1936. Kanceláře velitelství a ubikace mužstva byly zřízeny ve druhém poschodí bývalé školy poblíž dnešního Karlova náměstí v Náchodě, garáže pro automobily byly pronajaty v obecním pivovaru. Velitelem byl ustanoven mjr. žen Ing. Bohumil Bláha.[1]
Protože se jednalo o velmi rozsáhlou oblast, došlo 16. dubna 1937 k oddělení východní části úseku (objekty N-S 1 až 42 na hřebenech v západní části Orlických hor), která byla předána do působnosti dočasně vytvořeného ŽSV VIII se sídlem v Deštném v Orlických horách. Po dokončení projekční přípravy k výstavbě těchto objektů byla činnost ŽSV VIII 15. května 1938 ukončena. Do působnosti ŽSV V Náchod byla naopak dodatečně převedena východní část úseku ŽSV VI Trutnov (Podúsek 1. / V. – Zbečník, objekty T-S 1a až T-S 20). Činnost ŽSV V v Náchodě byla ukončena v říjnu 1938.[1]
Objekty ŽSV V Náchod mají ve svém evidenčním označení písmeno N (objekty N-S 1 až N-S 93b), případně písmeno T (objekty T-S 1 až T-S 20, přeřazené z úseku ŽSV VI Trutnov) nebo MD (objekty MD-S 1 a MD-S 2, dodatečně vložené v prostoru Malé Deštné).
Stavební podúseky
Rozložení podúseků ve směru od východu na západ (odpovídající číslování objektů) je následující:
objekty N-S 1 – N-S 20: podúseky 11. / V. a 12. / V. – Kunštát
objekty N-S 21 – N-S 42 a MD-S 1, MD-S 2: podúseky 9. / V. a 10. / V. – Deštné
objekty T-JH-S 8 – T-JH-S 15: podúsek 8. / V. – Jírová Hora (dělostřelecká tvrz Jírová hora)
Níže rozepsány podúseky podle svých pořadových čísel, které odpovídají pořadí, v němž byly zadávány k výstavbě, ale nikoli jejich geografickému uspořádání.
V rámci stavebního podúseku Zbečník bylo zadáno celkem 9 objektů, nacházejících se ve dvou oddělených částech. Jižní, tvořená objekty T-S 1a – T-S 7 začínala na kótě Signál nad vesnicí Slavíkov u Horní Radechové a končila severně od Zbečníku. Severní část představovala dvojice objektů T-S 19 a T-S 20 a tvořila uzávěr u vesnice Chlívce. Mezeru mezi těmito dvěma částmi měla později zaplnit sestava tvrze Jírová hora a trojice samostatných objektů T-S 16 – T-S 18. Kromě toho byl v rámci podúseku Zbečník zrušen původně plánovaný pěchotní srub T-S 3, který byl nahrazen objektem lehkého opevnění vzor 37.
Podúsek Babí zahrnoval desítku objektů od N-S 84 v údolí Metuje po N-S 93b nad osadou Pavlišov. Mezeru v číslování představuje pěchotní srub N-S 85 Montace, který je zařazen k podúseku 3. / V. – Polsko. Zajímavostí podúseku Babí je pěchotní srub N-S 84 Voda, který je z důvodu vysoké hladiny podzemní vody postaven jako jednopatrový, bez spodního patra.
Podúsek Polsko zahrnoval deset objektů v okolí tvrze Dobrošov, od N-S 70a u České Čermné po N-S 85 v údolí Metuje. Mezery v číslování představuje tvrz Dobrošov a pěchotní srub N-S 84 Voda, který je zařazen k podúseku 2. / V. – Babí.
V rámci podúseku Sedloňov měly být do konce roku 1938 postaveny samostatné pěchotní sruby mezi západním úbočím Polomského kopce a kopcem Šibeník nad Novým Hrádkem (N-S 43 až 47, N-S 53 až 59). Jejich hlavním úkolem bylo zajistit obranu na západ od masívu Orlických hor, především dvojice silnic ve směru na Dobrušku: Olešnice v Orlických horách – Sedloňov – Dobruška a Olešnice v Orlických horách – Rzy – Dobruška. Obranu mělo zesilovat dělostřelectvo z tvrze Skutina, která byla rozestavěna severozápadně od Sedloňova.[2]
STEHLÍK, Eduard, a kol. Lexikon těžkých objektů československého opevnění z let 1935–38. Dvůr Králové nad Labem: Ing. Jan Škoda – Fortprint, 2010. 304 s. ISBN978-80-86011-41-7.
Reference
↑ ab ŽSV V Náchod. Bunkry.cz [online]. [cit. 2023-06-19]. Dostupné online.
.jpg)
