U vzniku této dráhy stála především potřeba dopravy uhlí a železa z bouřlivě se rozvíjejících kladenských dolů a hutí. Spodek trati tak byl od počátku dokonce velkoryse budován pro dvoukolejný provoz. K položení druhé koleje však nakonec nikdy nedošlo a původní záměr už připomínají jen náspy a propustky dvojnásobné šíře. V roce 1855 byl nejprve zahájen zkušební provoz na Kladensku, v roce 1856 zahájen pravidelný provoz nákladní a později osobní dopravy až do Kralup. Původně byla trať na horním konci ukončena ve stanici Staré Kladno (u železáren pod městem, poblíž dnešní křižovatky ulic Průmyslová a Dubská). Odtud z druhé strany navazovaly koleje Kladensko-nučické dráhy, stoupající serpentinami přes Sítenské údolí do stanice Vejhybka (dnešní stanice Kladno). Zhruba současné podoby nabyla trať roku 1872, kdy byla trať z Kralup doplněna o spojku Kladno – Kladno-Dubí (tj. úsek přes Kladno-Ostrovec), která nahradila původní úsek přes Staré Kladno, ze kterého se stala vlečka.
Reliktem tohoto uspořádání je zbytek kolejového trojúhelníku v železniční stanici Kladno a uspořádání stanice Kladno-Dubí, kde se od Kralup směrem Kladno-Ostrovec projíždí odbočným směrem výhybek.
V roce 1964 se ve stanici Zákolany stala železniční nehoda, při které zemřelo 14 lidí.[1]
V roce 1990 byl úsek Kladno – Staré Kladno zcela zrušen a trať snesena.[2]
Modernizace trati
Úsek Kladno – Kladno-Ostrovec
Pro stavbu bylo v červnu 2022 vydáno stavební povolení a v září téhož roku byla podepsána smlouva se sdružením firem Eurovia, Strabag Rail a Elektrizace železnic.[3] Na podzim 2022 byla stavba zahájena, dokončení bylo plánováno na konec roku 2024.[4]
Úsek Kladno – Kladno-Ostrovec prošel v letech 2023-2024 rozsáhlou modernizací v rámci modernizace železnice Praha-Kladno s odbočkou na letiště Ruzyně, přičemž součástí stavby byla i přestavba stanice Kladno. Celý úsek byl postavený jako dvojkolejný. Ve stanici Kladno bylo zřízeno jedno vnější a dvě ostrovní nástupiště spojená podchodem, zastávka Kladno město byla přemístěna pod silniční most, z nějž byly zřízeny přístupy na nástupiště u obou kolejí, přímo na mostě budou v budoucnu umístěny zastávky autobusů, ve stanici Kladno-Ostrovec byly postaveny dvě vnější nástupiště u obou kolejí spojené podchodem. Podchod nově spojuje také nejbližší okolí (např. místní části Podprůhon a Ostrovec). Nástupiště v obou stanicích a na zastávce byly upraveny na výšku 550 mm nad temenem kolejnice. V rámci stavby bylo též několik železničních přejezdů nahrazeno podjezdy a v zastavěné oblasti byly instalovány protihlukové stěny. Trať je i po rekonstrukci vedena v původní stopě. Na počátku roku 2024 bylo kvůli špatnému stavu rozhodnuto o zbourání historické nádražní budovy ve stanici Kladno. Místo historické budovy bude později vybudována modernější a pro cestování pohodlnější budova.[5] Hrubé dokončení a předání stavby proběhlo v srpnu 2024, ovšem vše bude dokončeno až později. V rámci modernizace bude později trať elektrizována střídavou trakční soustavu 25 kV/50 Hz.[6]
Prostá elektrizace
V letech 2027-2028 by na zbylém úseku měla proběhnout prostá elektrizace. Pouze v úseku Kladno-Ostrovec – Kladno-Dubí proběhne rekonstrukce kolejiště.[7]
Provoz
Žst. Kladno-Dubí, pohled po koleji vedoucí přímo od býv. Starého Kladna ke Kralupům. Nyní vlečka krytá výkolejkou, směrem Kladno-Ostrovec se odjíždí odbočkou (kolej vlevo).
Pravidelnou osobní dopravu na trati provozuje společnost České dráhy. Podle jízdního řádu 2024/2025 je v celé délce trati vedeno po 15-16 spojích kategorie Os každým směrem v pracovní dny, obvykle v hodinovém taktu, o víkendech po 10 spojích v taktu dvouhodinovém. [8]Nasazeny jsou dvoudílné motorové jednotky řady 814 (Regionova). V horním úseku trati je dopravní obslužnost města Kladna posílena tak, že ze stanice Kladno-Ostrovec, resp. Kladno-Dubí jsou kromě vlaků výše uvedených vypravovány přímé spoje, většinou Os, některé Sp přes stanici Kladno na pražské Masarykovo nádraží. Tyto vlaky jsou v systému Esko označovány jako S5 (kategorie Os) nebo R45 (kategorie Sp).[9] Téměř celá trať mimo stanici Brandýsek, které je v pásmu 4, se nachází v pásmu 3 Pražské integrované dopravy.[10]
Z hlediska nákladní dopravy je významná stanice Kladno-Dubí, disponující rozsáhlým kolejištěm s odbočkami do staré průmyslové zóny města. Pravidelný nákladní provoz představují v úseku Kralupy nad Vltavou - Kladno-Dubí denně dva vlaky společnosti Advanced World Transport s hnědým uhlím ze severních Čech pro kladenskou elektrárnu.[zdroj?]
Navazující tratě
Kralupy nad Vltavou
Trať 090 Vraňany – Hněvice – Roudnice nad Labem – Lovosice – Ústí nad Labem hl. n. – Děčín hl. n.
↑ Vlaku nefungovaly brzdy. V Zákolanech před 55 lety zemřelo čtrnáct lidí. iDNES.cz [online]. 2019-02-20 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online.
↑WAGULA, Hubert; FEDOROWICZ, Slawomir. 504 Kladno - Kladno-Dubí. Atlas Drah Polska, Česka a Slovenska [online]. [cit. 2022-09-20]. Dostupné online. ISSN2391-4793.
↑ŠINDELÁŘ, Jan. Správa železnic podepsala smlouvu na proměnu železnice v Kladně, stavba může začít. Zdopravy.cz [online]. AvizerZ, 2022-09-20 [cit. 2022-09-20]. Dostupné online.
↑ Obrazem: Podchod, zářez i nová technologická budova. Přestavba železnice v Kladně je v plném proudu. Zdopravy.cz [online]. AvizerZ, 2023-05-13 [cit. 2023-05-14]. Dostupné online.
↑DUFEK, Martin. Kladno bude mít novou nádražní budovu. Stávající je v horším stavu, než se předpokládalo. Dopraváček [online]. 2024-02-12 [cit. 2024-12-19]. Dostupné online.
.jpg)
