Žíkovec je pravěké hradiště jihozápadně od Voltýřova u Klučenic ve Středočeském kraji v okrese Příbram. Nachází se na ostrožně nad pravým břehem Vltavy, resp. vodní nádrže Orlík. Hradiště bylo postaveno v pozdní době bronzové a později se v jeho prostoru nacházelo osídlení také v době halštatské a hradištní. Pozůstatky hradiště jsou chráněné jako kulturní památka.[1]
Historie
Ostrožna nad Vltavou byla poprvé opevněna v pozdní době bronzové, v průběhu desátého století před naším letopočtem, kdy se zde nacházelo lokální centrum štítarské kultury. Zlomky keramiky s příměsí tuhy dokládají další osídlení v době halštatské nebo časné době laténské. V raném středověku byla využita především akropole. Zdejší středověké sídliště mohlo mít charakter např. příležitostného útočiště, loveckého tábora nebo strážního bodu. Pravděpodobně nějakým způsobem souviselo s blízkým hradištěm u Kozárovic.[2]
Lokalita je známá od konce devatenáctého století. Poprvé ji ve čtyřicátých letech dvacátého století prozkoumal Bedřich Dubský. Další archeologický výzkum, zaměřený zejména na opevnění, vedl Lubomír Smejtek v osmdesátých letech téhož století.[2]
Stavební podoba
Ostrožna s nadmořskou výškou přibližně 380 metrů nad soutokem Vltavy a Voltýřovského potoka je součástí Benešovské pahorkatiny.[3] Její původně strmé a na západní straně až kolmé svahy jsou skryté pod hladinou orlické přehrady.[2]
Hradiště se skládalo z akropole s rozměry 140 × 100 metrů a rozlohou asi 1,4 hektaru, na kterou na jihozápadě navazovalo předhradí (asi 1,5 hektaru). Boční strany hradiště chránily strmé svahy, takže na nich nebylo postaveno opevnění. Pouze v případě předhradí se uvažuje o možné existenci palisády a snad i brány, do které mohla ústit cesta z údolí. Předhradí od akropole odděluje terénní vlna s vystupujícími kameny, ale archeologicky zde nebylo zjištěno žádné opevnění.[2]
Mohutná hradba chránila pouze přístupnou šíji na severovýchodě, kde se také nacházela vstupní brána. Pozůstatkem hradby je osmdesát metrů dlouhý val, který převyšuje terén akropole až o dva metry, ale převýšení vůči vnější straně dosahuje více než osmi metrů. Archeologický výzkum odkryl dvě stavební fáze hradby. První byla podle radiokarbonového datování postavena v průběhu desátého století před naším letopočtem. Starší hradbu tvořila čelní zeď z velkých kamenů, na kterou na vnitřní straně navazovala dřevohlinitá konstrukce. Hradba zanikla požárem, při kterém se rozvalila čelní zeď i vnitřní hliněné těleso.[2]
Mladší hradba byla postavena na destrukci té starší. Na vnější i vnitřní straně ji tvořily kamenné lícované zdi a prostor mezi byl vysypán hlínou a kameny. Celková šířka hradby se pohybovala mezi 240 a 270 centimetry. Spolu s ní byla postavena také vnější obranná linie. Dochoval se z ní jen málo patrný val, na jehož koruně mohla stát palisáda. Níže ve svahu pod tímto vnějším valem byl výzkumem odkryt žlab, v něm mohla být ukotvena další palisáda.[2]
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žíkovec na Wikimedia Commons
.jpg)
