O jeho životě je známo jen málo, nedochovaly se žádné písemné doklady. Údaje o jeho narození a úmrtí jsou odvozovány jen ze starých ústních legend. [2] Šlo patrně o vzdělaného a vysoce postaveného šlechtice na dvoře Tamary Gruzínské, která ho kolem roku 1192 poslala s poselstvím do Palestiny. Poslední roky života pravděpodobně prožil v Jeruzalémě, kde se v klášteře sv. Kříže zachoval jeho portrét a zpráva, že byl nejvyšším královniným pokladníkem. Všechny tyto informace nejsou ale zcela jisté.[3]
Freska Šoty Rustaveliho v jeruzalémském klášteře sv. Kříže
Kromě několika lyrických básní a epigramů je autorem gruzínského národního eposuMuž v tygří kůži (Vepkhist'q'aosani), jednoho z nejvýznamnějších děl gruzínské poezie, v němž opěvuje rytířské ideály. Dílo se stalo nedostižným vzorem veškeré gruzínské poezie a některé jeho části dokonce zlidověly.[3] Vzniklo zřejmě na přání královny Tamary někdy v letech 1184 až 1207. [2] Epos vyšel poprvé tiskem roku 1712 v Tbilisi (o vydání se zasloužil gruzínský král Vachtang VI.) a následně byl přeložen do mnoha světových jazyků.[4] Například do angličtiny jej přeložili okolo roku 1880 manželé Suttnerovi při svém pobytu v Gruzii (1876–1885). Roku 1958 vyšel také český překlad z pera Jaromíra Jedličky.
