První písemná zmínka pochází z roku 1379, kdy jej vlastnil jistý Kavan.[2] Není známo z jakého rodu pocházel, možná patřil k Zádubským z Šontálu, kteří v patnáctém století vlastnili tvrz v Zádubu. Po hradu se psal také Jan Lička (Licek), který byl od roku 1477 hejtman na Krasíkově a v roce 1496 svědčil při sepisování závěti Markéty z Rožmitálu, manželky Jindřicha ze Švamberka. Někdy v patnáctém století hrad i stejnojmenná vesnice zpustly a roku 1544 byly pusté vsi Lhota, Šontál, Střížov a Oparov uváděny jako součást panství Třebel v majetku Švamberků.[3]
Stavební podoba
Jádro jednodílného hradu se nacházelo v severní části ostrohu, který směřuje k nedalekému mlýnu. Ostroh je od okolního terénu oddělen příkopem, ale z dalšího opevnění se dochoval jen valovitý relikt na jižní straně jádra. Dlouhá prohlubeň podél severní strany dokládá existenci rozměrné podsklepené budovy. V nejlépe chráněné západní části stávala čtverhranná budova, z níž se dochovaly jen terénní pozůstatky.[2]
↑Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Šontál – hrad, s. 331.
Literatura
SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Šontál hrad, s. 135.
ŠVANDRLÍK, Richard. Zapomenutý hrad Šontál. Objevy a zajímavosti v okolí Mariánských Lázní. 2012, čís. V, s. 59–60.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šontál na Wikimedia Commons