Šimonosecká mírová smlouva (japonsky: 下関条約, českým přepisem "Shimonoseki Jōyaku"; čínsky: 馬關條約; zjednodušené znaky: 马关条约; pinyin: Mǎguān tiáoyuē), známá také jako Maguanská smlouva byla podepsána 17. dubna 1895 mezi Japonskem a Čínou. Ukončila první čínsko-japonskou válku z let 1894–1895. Smlouva byla formulovaná ve smyslu jednoznačného vítězství Japonska. Mírová konference se uskutečnila v období od 20. března do 17. dubna 1895.

Čína se zavázala odstoupit vůči Japonsku Tchaj-wan (Formosa), Pescadorské ostrovy (Pcheng-chu lie-tao) a poskytnout pronájem Liao-tungského poloostrova na němž byla umístěna námořní základna Port Arthur. Dále se zřekla svých teritoriálních nároků na Koreu, čímž ji předala do japonské sféry vlivu a měla mu zaplatit 200 miliónů taelů. Obchodní smlouvy pak otevřely některé přístavy a říční plavbu v Číně pro japonské obchodníky.

Japonsko bylo částečně připraveno o své územní zisky pod tlakem velmocí (Ruska, Francie a Německa). 3. května 1895 bylo donuceno odstoupit přístav Port Arthur, jehož držitelem se stalo Rusko formou pronájmu na 25 let.^[1]

Přetrvávající čínsko-japonské napětí a vleklé spory vyvrcholily o čtyřicet let později druhou čínsko-japonskou válkou.

• SEDWICK, F. R. The Russo-Japanese War, 1909. New York: Macmillan Company.
• PEČENKA, M.; LUŇÁK, P. Encyklopedie moderní historie. Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-46-X. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Šimonosecká mírová smlouva na Wikimedia Commons
• Dílo Treaty of Shimonoseki ve Wikizdrojích (anglicky)
• (anglicky)Text Šimonosecké mírové smlouvy

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.