PROFILPELAJAR.COM

Šimon Bakač Erdődy
Jeho Excelence; Šimon Bakač Erdődy
	Biskup záhřebský
	Rodový erb Erdődyů
Církev	římskokatolická
Diecéze	záhřebská
Jmenování	1518
Uveden do úřadu	1519
Emeritura	2. června 1543
Předchůdce	Jan Bakač z Erdödy
Nástupce	Mikuláš Oláh
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	chorvatský bán (1530–1534);
Osobní údaje
Rodné jméno	Šimon Erdődy
Datum narození	1489
Datum úmrtí	2. června 1543 (ve věku 53–54 let)
Místo úmrtí	Čazma
Národnost	maďarská
Rodiče	Balázs Erdődi
Příbuzní	Benedek, János, Klára a Péter (sourozenci)
Povolání	katolický kněz, katolický biskup a politik
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šimon Bakač z Erdődu (chorvatsky Šimun Bakač Erdutski, maďarsky Bakocz de Erdődy Simon, kolem roku 1492 – 2. června 1543, Čazma) byl chorvatský bán (1530–1534) a záhřebský biskup (1518–1543). Pocházel z chorvatsko-uherského šlechtického rodu Erdődyů (chorv. Erdut).

Životopis

Král Ludvík II. (1516–1526) jej v roce 1518 v Záhřebu na návrh Šimonova bratrance kardinála Tomáše Bakače jmenoval biskupem a jeho zvolení 10. listopadu téhož roku potvrdil také papež Lev X. (1513–1521).^[1]

Po porážce Uherska Turky v bitvě u Moháče v roce 1526 svolal záhřebský biskup za přítomnosti Kryštofa Frankopana chorvatskou šlechtu na koncil v Dubravě. I přes nesouhlas Saboru (parlamentu) v Cetingradu si sněm v Dubravě zvolil za krále Jana Zápolského.^[2] Nato armáda císaře Ferdinanda I. kvůli Šimonově podpoře Jana Zápolského vážně poškodila katedrálu i samotný Záhřeb, přičemž Kaptol zůstal na Ferdinandově straně. ^[3]

V roce 1530 byl Šimon jmenován do funkce chorvatského bána. Během biskupova obléhání Vinodolu v roce 1541 byl zabit český šlechtic Jan Zrinský ze Serynu, což rozhněvalo jeho bratra Mikuláše, který o to silněji zaútočil na biskupa. Se smrtí biskupa Erdödyho v roce 1543 spory mezi Zrinskými a cizí církví ustaly.

Během Šimonova episkopátu se objevilo reformní hnutí vedené Martinem Lutherem. Šimon poté napsal papeži Klementovi VII. jak „energicky a nemilosrdně vzdoruje luteranismu, protože jinak by už větší část duchovenstva jeho diecéze byla nakažena touto zhoubnou sektou“. V následujících letech svolal synody s cílem zastavit šíření protestantismu.^[4] ^[5]