Ševiot je tradiční obchodní označení pro pružnou, poměrně hrubou vlnařskou tkaninu s tužším omakem.[1]
Ševiotové ovce
První zmínka o ovcích jako „malé, ale houževnaté rase“na Cheviotském pohoří pochází asi z rokku 1370. V roce 1791 byla založena organizace chovateů British Wool Society. V jejím rámci se zasloužil britský ekonom baron John Sinclair o výhodné podmínky k chovu ovcí a dal podnět k označení tamější rasy jménem Cheviot.[2]
V 21. století se chovají ševioty mimo Cheviotského pohoří v jižním Skotsku a na jihu Walesu jako jedno z více než 60 plemen ovcí registrovaných (2010) u British Wool Society. Zvířata se chovají z velké části na maso, na ročním britském prodeji surové vlny asi 1,5 kilotun (0,1 % světové produkcex) se podílí ševiot jen malou, veřejně neznámou částkou.[2][3] Ševiotové ovce jsou známé také v Austrálii, Novém Zélandu a v USA.[4]
x Podle jiných informací dosáhla v roce 2019 briská produkce 49,6 kilotun surové vlny[5]
Ševiotová vlna
je dlouhovlákenný, málo zkadeřený materiál se staplovou dékou 8-12 cm a jemností 30,5-33 µm. Vlákna mají bílou barvu, roční výnos ze zvířete dosahuje 2-3 kg surové vlny.[3] Česaná ševiotová vlna se dá vypřádat asi do jemnosti 14 tex.[6]Nepraná ševiotová vlna se prodávala např. v roce 2018 za 1,08 €/kg.[7]
V 21. století je na trhu odrůda ševiotu známá pod jménem Perendale. Je to kříženec Border Cheviot/Romney původem (v roce 1956) z Nového Zélandu s jemnotí vlákna 28-32 µm.[8]
Příze a tkaniny
Pod označením cheviot (nebo ševiot) se původně vyráběly mykané a česané příze jen z vlny ševiotských ovcí, v 21. století jsou však známé stejnojmenné výrobky také z vlny jiných druhů ovcí i směsi vlny s umělými vlákny.[6]
V 18. a 19. století se ručně předené, skané příze ze ševiotové vlny známé pod označením harasové používaly se např. na tkané stuhy.[9][10]
Oděvní tkaniny (z konce 20. století) se vyráběly většinou v keprové vazbě např. ze skané příze 125 tex x 2 v dostavě 10x10 nití/cm, mírně valchované a kalandrované.[11] V 21. století se ševiotové tkaniny používají také na nábytkové potahy a na koberce.[12]
Příze na ruční pletení se vyrábějí např. v jemnostech 325 tex x 2 a 316 tex x 3[13]
Literatura
Talavášek: Tkalcovská příručka, SNTL Praha 1980, str. 149
Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN3-87150-848-9, str. 119
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ševiot na Wikimedia Commons
Reference
↑Ševiot [online]. Textilní zkušební ústav, 2006-2008 [cit. 2020-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-24.
↑Shear Destruction: Wool, Fashion and the Biodiversity Crisis [online]. Center for Biological Diversity, 2023 [cit. 2024-12-18]. Dostupné online. (anglicky)
↑Producer Information [online]. British Wool, 2018 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. (anglicky)
↑Herkunft der Perendale-Wolle [online]. Bare Naked Wools, 2022-08-12 [cit. 2024-12-14]. Dostupné online. (německy)
↑POČÁTKY STROJNÍHO PŘEDENI VLNY V BRNĚNSKEM SOUKENICTVÍ [online]. Univerzita Brno, 1981 [cit. 2020-11-09]. Dostupné online.
↑Becher: Handelsgeographie zum Gebrauche für Kaufleute, Fabrikanten, Geschäftsmänner und Handelsschulen, Band 1, Gerold 1837, digitalisiert 2013, str. 454
↑T. Meyer zur Capellen: Lexikon der Gewebe, Deutscher Fachverlag, Frankfurt/Main 2001, ISBN 3-87150-725-3, str. 58