Šarif Naidgadžavovič Šarifov (* 11. listopadu 1988[1]) je ruský zápasník–volnostylař avarské národnosti, olympijský vítěz z roku 2012, který od roku 2009 reprezentuje Ázerbájdžán.
Sportovní kariéra
Je rodákem z dagestánské horské obce Gunuch v Čarodinském okrese.[2] Zápasení se věnuje od útlého dětství po vzoru svého otce a strýců. Vyrůstal na kutaně Averjanovka (Аверьяновка) poblíž Kizljaru. Ve 14 letech si ho jako nadějného sportovce stáhnul trenér Anvar Magomedgadžijev na sportovní školu Gamida Gamidova v Machačkale.[3] Během mistrovství Evropy juniorů v srbském Bělehradu v roce 2007 ho kontaktovali zástupci ázerbájdžánského sportu v čele s Dagestáncem Magomedchanem Aracilovem.[4][5] Jejich lukrativní nabídku na reprezentaci přijal – měsíční plat 1500$ + bonusy za medaile. Musel však počkat dva roky, protože ruská strana s jeho přestupem nesouhlasila.
V ázerbándžánské mužské reprezentaci se pohyboval od roku 2008 ve váze do 84 kg. V roce 2011 se titulem mistra světa z Istanbulu kvalifikoval na olympijské hry v Londýně v roce 2012. V Londýně potvrdil roli favorita. V semifinále porazil 2:1 na sety nebezpečného Íránce Ehsána Lašgarího a ve finále nastoupil proti Jaime Espinalovi z Portorika. Jeho finálový soupeř patřil k velkým překvaním londýnského olympijského turnaje a jako předchozí soupeři ho nepodcenil. První set vyhrál vysoko 5:1 na technické body, když se ve druhé závěrečné minutě dostal přítrhem za soupeře a bodové skóre navýšil koršunem v parteru. Ve druhém setu se začátkem druhém minutu opět přítrhem dostal za soupeře a set nakonec vyhrál 2:0 na technické body. Vítězstvím 2:0 na sety získal zlatou olympijskou medaili.
Od roku 2013 přestoupil do vyšší váhy do 97 (96) kg, ve které se však v ázerbájdžánské reprezentaci neprosazoval na úkor Oseta Chetaga Gozjumova. Když už to vypadalo, že nebude obhajovat zlatou olympijskou medaili na olympijských hrách v Riu objevil se překvapivě v ázerbájdžánské olympijské nominaci na úkor Oseta Alexandra Gostijeva ve své původní váze do 86 (84) kg. Do Ria přijel výborně připravený. V semifinále sice nestačil na dagestánského fenoména Abdulrašida Sadulajeva, ale v souboji o třetí místo si zkušeně pohlídal Venezuelana Pedra Ceballose a vítězstvím 5:1 na technické body získal bronzovou olympijskou medaili.
Od roku 2018 nastupoval v nové neolympijské váhové kategorii do 92 kg. V září 2019 se však na mistrovství světa v zápasu v Nur-Sultanu (Astaně) vrátil do olympijské váhy do 97 a druhým místem vybojoval pro Ázerbájdžán účastnickou kvótu na olympijské hry v Tokiu. Jeho hlavním rivalem o účast na olympijských hrách je Dagestánec Nurmagomed Gadžijev a Oset Aslanbek Alborov.
Výsledky
Odkazy
Reference
- ↑ Jeho ročník narození je pravděpodobně nižší. Při změnách občanství v zemích s vysokou korupcí dochází k snižování věku aby dotyčný sportovec mohl startovat v nižších věkových kategoriích.
- ↑ Archivovaná kopie. www.rgvktv.ru [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-03.
- ↑ Archivovaná kopie. wrestdag.ru [online]. [cit. 2013-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-18.
- ↑ Archivovaná kopie. regnum.ru [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-03.
- ↑ Archivovaná kopie. www.azerisport.com [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-03.
- ↑ startoval ve váze do 86 kg
- ↑ startoval ve váze do 97 kg
Externí odkazy
| Olympijští vítězové ve volném stylu – střední váha |
|
| |
|
| Disciplína v roce 1912 nebyla v programu olympijských her. |
