Šahy
radnice
znak
Poloha
Souřadnice	48°4′30″ s. š., 18°57′0″ v. d.
Nadmořská výška	136 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Nitranský
Okres	Levice
Tradiční region	Hont
Šahy
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	42,73 km²[1]
Počet obyvatel	7 544 (31. 12. 2013[2])
Hustota zalidnění	176,6 obyv./km²
Správa
Status	město
Starosta	Štefan Gregor[3]
Vznik	1237
Oficiální web	www.sahy.sk
E-mail	primator@sahy.sk
Adresa obecního úřadu	Mestský úrad Šahy Hlavné námestie 1 936 01 Šahy
Telefonní předvolba	036
PSČ	936 01
Označení vozidel (do r. 2022)	LV
NUTS	502782
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šahy (maďarsky Ipolyság, zřídka německy Eipelschlag) jsou město na jihu Slovenska.

Město leží na řece Ipeľ, přímo při státní hranici s Maďarskem. Nachází se přibližně 38 km od Levic a přibližně 80 km od Budapešti. Ve městě žije přibližně 8 000 obyvatel převážně maďarské národnosti (62 % roku 2001).

Mezinárodní silnice E77 Budapešť – Krakov vede po ulici SNP, přes Hlavní náměstí, přes Ipeľský most, Hontianskou ulicí k hraničnímu přechodu – tedy centrem města. Na bývalé Sedliacké ulici, nyní ulici Janka Krále, se nachází sídliště, které bylo během povodní pod vodou. Na hlavním náměstí je málo zeleně, knihovna, radnice, hotel a autobusové nádraží. Na Lesné cestě se nachází bývalý židovský hřbitov, na Ružové ulici je zrekonstruovaná synagoga, na Mládežnícké ulici je slovenské i maďarské gymnázium.

Městem Šahy protéká řeka Ipeľ, která odděluje část Homok od zbytku města. Západně od města se do řeky Ipel vlévá řeka Krupinica. V Preselanech se řeka Kamenec vlévá do řeky Ippl.

Název města pravděpodobně pochází z vlastního jména šáchor, které označuje vodní rostlinu, jež se hojně vyskytovala v bažinatém povodí řeky Ipeľ a kterou původní slovenští obyvatelé nížin používali k pokrývání střech. Podle jiné hypotézy je název odvozen od staromaďarského sag (= kopec, země), což však nelze historicky doložit. Další podobná nepodložená hypotéza hovoří o shodě se jménem kmene Kabar.

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1244 a nese název Saag. Nejprve vznikla jako osada v blízkosti premonstrátského kláštera, jehož hlavní budova dodnes stojí vedle katolického kostela. Katolický kostel byl postaven v barokním období, ale po tureckých nájezdech téměř do základů vyhořel; původní ústupový portál, bohatě zdobený reliéfy s rostlinnými motivy, se však dochoval dodnes. Město bylo dříve sídlem hrabství a mělo právo meče – právo popravovat odsouzené.

V letech 1938 až 1945 bylo město na základě první vídeňské arbitráže součástí Maďarska.^[4]

Židé žili v Šahách ve větším počtu od 19. století, na přelomu 19. a 20. století založili nejstarší tiskárnu ve městě – Neumannovu tiskárnu. I dnes jsou ve městě dva židovské hřbitovy, ortodoxní na severu města a druhý na Homku. V Šahách byla také škola Talmudu. Ze tří synagog stojí dvě. Velkou synagogu prodala židovská obec kolem roku 1970 městu, druhá dnes patří Hontianskému muzeu a je v ní památník obětem holokaustu. Kolem roku 1900 měla židovská obec 1200 členů, což byla asi čtvrtina obyvatelstva. V roce 1944 byla deportována do koncentračních táborů. Podle informací starosty města Ing. Jána Lőwyho se po válce vrátilo sotva 30 lidí, mnozí z nich okamžitě emigrovali. Poslední obyvatel Šah, který měl pouze židovské předky, zemřel v roce 2006.

• Preseľany
• Tešmák
• Homok

Výsledky sčítání lidu v roce 2011 v Šahách: 7 624 obyvatel, z toho 4 410 (57,8 %) maďarské národnosti, 2 959 (38,8 %) slovenské, 33 české a 33 jiné národnosti.

• Římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie, jednolodní původně románská stavba s polygonálně ukončeným presbytářem a dvěma věžemi tvořícími jeho hmotu z doby kolem roku 1238. Kostel byl součástí premonstrátského klášterního komplexu. Budova byla poškozena během tureckých nájezdů a kolem roku 1738 byla výrazně přestavěna v barokním stylu. Při výzkumu v roce 2008 bylo v severní části lodi objeveno také románské zdivo, což potvrzuje, že se z původní stavby dochovalo více, než se původně předpokládalo. Nejcennějším prvkem kostela je románsko-gotický ústupkový portál zdobený rostlinnými, figurálními a zvířecími motivy. Portál je na Slovensku vzácně dochovaným kvalitním dílem.^[5] Z původního kláštera se dochovalo jedno křídlo kolem rajského dvora, které v pozdějším období sloužilo jako sýpka. Jedná se o dvoupatrovou gotickou trojtraktovou budovu na obdélníkovém půdorysu ze 14. až 15. století.^[6]

• 
  Kostel Nanebevzetí Panny Marie
• 
  Románsko-gotický portál
• 
  Interiér kostela
• 
  Jeden z epitafů v interiéru
• 
  Bývalý premonstrátský klášter

• Bývalý okresní dům, dvoupatrová pozdně klasicistní dvoutraktová budova z let 1827–1841.^[7] Dominantou budovy je střední pětiosý rizalit členěný pilastry. Atika v podobě balustrády je bohatě zdobena sochami, na středové ose je umístěn erb Hontianské stolice. Okna mají ozdobné půlkruhové suprafenestry s ornamentálními vlysy. Ve sklepě tohoto domu byl v roce 1848 vězněn Janko Král, který zde napsal svou báseň Šahy. V současné době v budově sídlí obecní úřad.
• Mariánský sloup se sochou Immaculaty, klasicistní socha z roku 1858.^[8] Nachází se v parku na Hlavním náměstí.
• Synagoga status quo ante, sálový výstupek s litinovým ochozem z roku 1852.^[9] Průčelí synagogy je trojtraktové se třemi vchody. Na půdě jsou uloženy desky Desatera. Po rekonstrukci je v něm galerie současného umění.
• Ortodoxní synagoga, maursko-secesní halová stavba z roku 1929. Uvnitř se nachází litinová galerie. Třítraktové průčelí je historizující, zakončené deskami Desater.^[10] Ve druhé polovině 20. století bylo přestavěno.
• Židovské hřbitovy, ortodoxní a status quo ante.
• Hontianská kalvárie, soubor secesních zastávek z roku 1907. Stojí na místě starší kalvárie, kterou v 18. století postavili jezuité.
• Kaple Panny Marie Sedmibolestné z roku 1770.

• 
  Radnice, bývalý okresní dům
• 
  Attika s erbem Hontianské stolice
• 
  Mariánský sloup

• Hontianské muzeum a Galerie Ľudovíta Simonyiho

Přes Šahy vede evropská silnice E77; mezinárodní hraniční přechod Šahy/Parassapuszta mezi Slovenskem a Maďarskem, důležitý pro silniční tranzit z Balkánu přes Maďarsko a Slovensko do Polska, ztratil svou funkci po vstupu Slovenska a Maďarska do schengenského prostoru 21. prosince 2007.

• Dne 24. září 1886 byla předána trať Šahy – Čata, Šahy byly spojeny se Štúrovem a Bratislavou.
• Dne 15. srpna 1891 byla předána trať Šahy – Drégelypalánk (Drégely Pálanka) – Balassagyarmat (Balázs Ďarmoty).
• Dne 7. dubna 1899 byla předána trať Šahy – Krupina.
• Dne 11. července 1909 přijel první vlak z Budapešti.
• V roce 1918 byl úsek Šahy – Drégelypalánk (6,5 km) po vytýčení hranic zrušen.
• Dne 15. ledna 1925 byla předána trať Krupina – Zvolen, Šahy byly připojeny ke střednímu Slovensku.
• Dne 2. února 2003 byla přerušena osobní doprava na trati Šahy – Čata.
• Dne 2. února 2003 byla přerušena osobní doprava na trati Šahy – Krupina.
• Dne 15. června 2003 byla obnovena osobní doprava na trati Šahy – Čata.
• Dne 2. ledna 2019 byla obnovena osobní doprava na trati Zvolen – Šahy.

• Gymnázium Šahy s vyučovacím jazykem slovenským
• Gymnázium Šahy s maďarským vyučovacím jazykem
• Církevní osmileté gymnázium Ference Fegyvernekiho s vyučovacím jazykem maďarským v Šahách
• Střední odborná škola – Szakközépiskola se slovenským a maďarským vyučovacím jazykem
• Odborná internátní škola
• Základní škola Janka Kráľa s vyučovacím jazykem slovenským
• Základní škola, E.B. Lukáča 6 s vyučovacím jazykem slovenským
• Základní škola Lajose Pongrácze s maďarským vyučovacím jazykem
• Církevní základní škola Ference Fegyvernekiho s maďarským vyučovacím jazykem
• Speciální základní škola s mateřskou školou internátní^[11]

• TJ SAAG Šahy – tělovýchovná jednota, oddíly: karate, tenis, stolní tenis
• Fotbalový klub – FK Slovan Šahy
• Body Building Club Tešmak
• Klub horských kol Ipeľ Šahy
• Kulturistický klub Šahy

• Ľudovít Winter (1870–1968), stavitel lázní Piešťany
• Ferdinand Daučík (1910–1986), hráč Slovanu a Slávie, reprezentant na dvou mistrovstvích světa, trenér FC Barcelona
• Juraj Berczeller (1914–2008), hudebník, kapelník, skladatel, klavírista a aranžér. Zakladatel slavné bratislavské Tatry revue, dnešního Studia L+S.
• István Harna (* 1940), poslanec Národní rady Slovenské republiky
• László Gyurgyík (* 1954), sociolog
• Pál Csáky (* 1956), bývalý místopředseda slovenské vlády
• Tibor Tóth (* 1957), bývalý vedoucí Úřadu vlády Slovenské republiky, bývalý poslanec Národní rady Slovenské republiky, člen Vyššího územního celku Nitra
• Tibor Bastrnák (* 1964), poslanec Národní rady Slovenské republiky

• Alojz Sokol (1871–1932), vyrůstal zde, chodil do školy

• Ladislav Ballek (1941–2014), velvyslanec Slovenské republiky v Praze, spisovatel – romány z města a okolí, chodil zde na gymnázium

• Vác, Maďarsko
• Szécsény, Maďarsko

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Šahy na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Šahy na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Šahy ve Wikislovníku