Šťavelan železitý

Šťavelan železitý
strukturní vzorec
strukturní vzorec
Obecné
Systematický názevšťavelan železitý
Funkční vzorecFe2[(COO)2]3
Sumární vzorecC6Fe2O12
Vzhledsvětle žlutá pevná látka (bezvodý)
zelená pevná látka (hexahydrát)
Identifikace
Registrační číslo CAS2031-89-2
PubChem168963
SMILESC(=O)(C(=O)[O-])[O-].C(=O)(C(=O)[O-])[O-].C(=O)(C(=O)[O-])[O-].[Fe+3].[Fe+3]
InChIInChI=1S/3C2H2O4.2Fe/c3*3-1(4)2(5)6;;/h3*(H,3,4)(H,5,6);;/q;;;2*+3/p-6
Vlastnosti
Molární hmotnost187,87 g/mol (bezvodý)
295,97 g/mol (hexahydrát)
Teplota tání365,1 °C (636,2 K)
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
H-větyH302 H312[1]
P-větyP264 P270 P280 P301+317 P302+352 P317 P321 P330 P362+364 P501[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šťavelan železitý je organická sloučenina a železitá sůl kyseliny šťavelové. Bezvodá sůl je světle žlutá, může ale vytvářet několik různých hydrátů, například hexahydrát (Fe2(C2O4)3·6H2O), které jsou zelené.

Struktura

Tetrahydrát

Mössbauerovo spektrum Fe2(C2O4)3·4H2O za pokojové teploty

Krystalová struktura tetrahydrátu (Fe2(C2O4)3·4H2O) byla určena v roce 2015. Sloučenina obsahuje triklinickou jednotkovou buňku tvořenou dvojicí atomů železa. Každý atom železa je navázán na kyslíkové atomy tří šťavelanových iontů a jedné molekuly vody za vzniku oktaedrické geometrie. Dva šťavelanové ionty, ležící v navzájem přibližně kolmých rovinách, jsou tetradentátní a propojují atomy železa do střídavých řetězců. Třetí šťavelan je bidentátní a spojuje atomy železa ze sousedních řetězců. Polovina molekul vody se nachází mezi těmito řetězci a není vázaná. Mössbauerovo spektrum Fe2(C2O4)3·4H2O ukazuje u železa izomerní posun 0,38 mm/s a kvadrupólové rozštěpení o hodnotě 0,40 mm/s, což naznačuje, že jde o vysokospinový oktaedrický komplex.[2]

Použití

V zubním lékařství

Podobně jako mnoho dalších šťavelanů byl šťavelan železitý zkoumán ohledně možného využití při krátkodobé léčbě citlivosti zubů.[3] Přidává se do některých zubních past, jeho účinnost je ale sporná.[4]

Fotografie

Šťavelan železitý se používá jako vrstva citlivá na světlo ve fotografické technice nazývané kallitypie.

Elektrické články

Tetrahydrát šťavelanu železitého je možné použít jako materiál na kladné elektrody lithium-železných článků. Průměrný dosahovaný potenciál je 3,35 V a kapacita činí 98 mAh/g.[2]

Organická syntéza

Hexahydrát šťavelanu železitého se používá, ve spojení s tetrahydridoboritanem sodným, při radikálových Markovnikovovských hydrofunkcionalizacích alkenů.[5]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ferric oxalate na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/168963
  2. ↑ a b Hania Ahouari, Gwenaëlle Rousse, Juan Rodríguez-Carvajal, Moulay-Tahar Sougrati, Matthieu Saubanère, Matthieu Courty, Nadir Recham, Jean-Marie Tarascon. Unraveling the Structure of Iron(III) Oxalate Tetrahydrate and Its Reversible Li Insertion Capability. Chemistry of Materials. 2015, s. 1631–1639. DOI 10.1021/cm5043149. 
  3. ↑ D. G. Gillam; H. N. Newman; E. S. Davies; J. S. Bulman; E. S. Troullos; F. A. Curro. Clinical evaluation of ferric oxalate in relieving dentine hypersensitivity. Journal of Oral Rehabilitation. 2004, s. 245–250. DOI 10.1046/j.0305-182X.2003.01230.x. PMID 15025657. 
  4. ↑ J. Cunha-Cruz; J. R. Stout; L. J. Heaton; J. C. Wataha. Dentin Hypersensitivity and Oxalates: a Systematic Review. Journal of Dental Research. 2010-12-29, s. 304–310. DOI 10.1177/0022034510389179. PMID 21191127. 
  5. ↑ Timothy Barker. Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis. [s.l.]: [s.n.], 2001-04-15. Dostupné online. ISBN 978-0-471-93623-7. DOI 10.1002/047084289X.rn02346. Kapitola Ferric Oxalate Hexahydrate, s. 1–4. 

Související články

Externí odkazy