Řehoř Barbarigo

Řehoř Barbarigo
Narození16. září 1625
Benátky
Úmrtí18. června 1697 (ve věku 71 let)
Padova
Místo pohřbeníPadovská katedrála
Tomb of St. Gregorio Barbarigo
Alma materPadovská univerzita
Povoláníkatolický kněz a katolický biskup
Nábož. vyznáníkatolická církev
RodBarbarigo family
FunkceRoman Catholic Bishop of Bergamo (od 1657)
kardinál (od 1660)
Roman Catholic Bishop of Padua (od 1664)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Řehoř Barbarigo (16. září 1625, Benátky[1] – 17. června 1697 Padova,[2] obojí tehdy Benátská republika, dnešní Itálie) byl kardinál, biskup, katolický diplomat, zakladatel seminářů a škol výchovných jazyků a zakladatel mnohojazyčné tiskárny, horlivý kněz a boží služebník.

Život

Narodil se v roce 1625 do bohaté a vážené benátské rodiny. Jeho otec byl diplomatem[3] a diplomatickou dráhu plánoval také pro svého syna, kterého nechal vystudovat právo na univerzitě v Padově. Podle pramenů patřil k nejlepším diplomatům v celé Evropě, zúčastnil se kongresu v Münsteru na jednání o skončení náboženské války, která dostávala podobu boje o evropskou nadvládu mezi Rakouskem a Francií. Výsledky jednání byly pak stvrzeny Vestfálskou smlouvou o míru.[3] Na konferenci se seznámil i s papežským zástupcem Fabiem Chigi (pozdějším papežem Alexandrem VII.). Po návratu do Benátek byl zapsán do „Rady moudrých“, ačkoliv nedosahoval požadovaného věku.

V prosinci 1655 se stal knězem v Padově.[1] V roce 1657 zachvátila Řím nákaza moru a Řehoř byl v té době povolán papežem Alexandrem VII., jejž znal již z Vestfálské konference, povolán do Říma, aby ho papež jmenoval biskupem v Bergamu. Během morové epidemie se snažil pomáhat nemocným.[1]

V roce 1660 se stal kardinálem[1] a v roce 1664 jako biskup přesídlil do Padovy.[1] Zde během svého působení založil seminář a školu výchovných jazyků a mnohojazyčnou tiskárnu, za což byl uznáván a obdivován mezi mocnáři, vědci i umělci.

Socha svatého Řehoře Barbariga v kostele svaté Marie Zobenigo v Benátkách

Více nežli biskupovi se Řehoř Barbarigo svým způsobem života podobal kajícímu řeholníkovi. V Padově byl pastýřem 33 let,[2] během této doby byl zároveň papežským poradcem a zvolen kardinálem.[4] Po smrti papeže Alexandra VII. šířil mezi kardinály o sobě špatnou pověst, protože sám nechtěl převzít pontifikát. Papežem nakonec zvolen nebyl, a tak zemřel jako padovský biskup a byl pohřben v padovské katedrále. 6. července 1791 ho blahořečil papež Klement XIII.[4] a o téměř dvě století později ho papež Jan XXIII. 26. května 1960 svatořečil.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e SALVADOR, Miranda. The cardinals of the Holy Roman Church [online]. Floridan International University [cit. 2013-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b sv. Řehoř Barbarigo [online]. Noe TV [cit. 2013-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-02. 
  3. ↑ a b CHLUMSKÝ, Jan. sv. Řehoř Barbarigo [online]. Catholica.cz [cit. 2013-11-23]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b About Our Patron Saint Gregory Barbarigo Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine., St. Gregory Barbarigo church Glasgow - official site. [cit. 2013-11-23] (anglicky)
  5. ↑ Meet St. Gregory Barbarigo, Our Patron Saint Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine., St. Gregory Barbarigo Catholic School, [cit. 2013-11-23] (anglicky)

Externí odkazy