Římskokatolická farnost u kostela Zvěstování Panny Marie, Brno-Tuřany
Farní kostel Zvěstování Panny Marie
Základní údaje
Církev	římskokatolická
Děkanát	Brno
Diecéze	brněnská
Provincie	moravská
Farář	P. Mgr. Luboš Pavlů, CRV
Území farnosti
Brno-Tuřany, Brno-Chrlice
Kontakt
Adresa sídla	Hanácká 11, 620 00 Brno
Webové stránky	www.farnostturany.cz
E-mail	[email protected]
Datová schránka	6hen8jk
IČO	64329127 (VR)
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 08/2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost u kostela Zvěstování Panny Marie, Brno-Tuřany je územní společenství římských katolíků v Brně, s farním kostelem Zvěstování Panny Marie v místě prastarého mariánského poutního místa. Farnost je spravována řádem augustiniánů-kanovníků (CRV).

Do farnosti náleží území těchto někdejších obcí na území města Brna:^[1]

• Brněnské Ivanovice s kaplí Panny Marie (1725–1739),
• Dvorska s kaplí svatých svatého Valentina a svatého Václava,
• Holásky s kapličkou,
• Brno-Chrlice s kaplí Panny Marie (1908),
• Brno-Tuřany s farním kostelem Zvěstování Panny Marie a kaplemi Zjevení Panny Marie v trní (1901), padlých (17. století), hřbitovní Zmrtvýchvstání Páně (1868) a sousoším Piety.

Podle tradice sahají dějiny tuřanského poutního místa až do doby svatých Cyrila a Metoděje. Ti měli na Moravu přinést též sošku Marie, později kolem roku 1050 znovunalezenou chrlickým rolníkem Horákem v trní. Ještě ve středověku se místo nálezu sošky stalo poutním místem, tuřanská fara je doložena ve 13. století. V průběhu času, zejména v 17. století se dále zvyšovala úcta věřících k tuřanskému poutnímu místu, mimo jiné také aktivitou olomouckého kardinála Františka z Districhštejna a tuřanského faráře Jiřího Pekaře-Pistoria, jehož zásluhou se o Tuřanech dochovalo velké množství informací.^[2]

Vzrůstající počet poutníků si časem vyžádal rozsáhlé úpravy kostela, zejména jeho rozšíření. Takto rozšířený kostel načas v době svého vpádu na Moravu znesvětili Švédové, když z kostela učinili konírnu. Tuřanská soška Panny Marie byla včas ukryta, nejprve v Brně a poté ve Vídni. Její slavný návrat do Tuřan roku 1649 měl podobu velkého procesí. V té době si Tuřany oblíbil Bohuslav Balbín, autor knihy Diva Turzanensis vydané roku 1658. O osm let později přišli do Tuřan jezuité. Asi v druhé polovině 17. století byl kolem starého kostela zbudován čtyřkřídlý obdélný ambit se čtveřicí kaplí v nárožích.^[3] Roku 1693 započali jezuité vedle starého kostela se stavbou kaple zasvěcené svaté Anně. Ta byla do podoby dnešního barokního kostela rozšířena v letech 1804–1806. Starý kostel byl zbořen a jeho mariánské patrocinium přešlo na nový, rozšířený kostel. Ten byl v letech 1888–1891 opatřen nepříliš obvyklým barokním dvojvěžím, spojeným s kostelem arkádou a otevřenou sloupovou galerií.^[4]

Farářem je od 1. února 2005 P. Mgr. Luboš Pavlů, CRV. ^[5]

Dne 27. září 2009 sloužil – během své návštěvy České republiky – na letišti v Brně-Tuřanech mši papež Benedikt XVI. za účasti přibližně 120 000 lidí.^[6] Čestné místo v prostoru baldachýnu měla tuřanská soška Matka Boží v trní. ^[7]

Dnem vzájemných modliteb farností za bohoslovce a bohoslovců za farnosti brněnské diecéze je 29. květen. Adorační den připadá na 25. listopadu

Ve farnosti se pravidelně koná tříkrálová sbírka. Při sbírce v roce 2016 se vybralo v Tuřanech 67 919 korun a v Chrlicích 36 357 korun.^[8]

Farnost se pravidelně účastní projektu Noc kostelů^[9], při bohoslužbách vystupuje chrámový sbor.

• Římskokatolická farnost u kostela Zvěstování Panny Marie, Brno-Tuřany na webu Biskupství brněnského
• Stránky farnosti Brno-Tuřany Archivováno 6. 7. 2016 na Wayback Machine.
• Bohoslužby ve farním kostele