Římskokatolická farnost Bystřice pod Hostýnem je územní společenství římských katolíků s farním kostelem svatého Jiljí v děkanátu Holešov. Na jejím území se nachází i nejvýznamnější poutní místo Moravy, Svatý Hostýn, které však má svoji vlastní duchovní správu. Kromě města Bystřice pod Hostýnem zahrnuje také Rychlov a obec Chvalčov.
Historie farnosti
Počátky bystřické farnosti sahají asi do 14. století. V 16. století se stala farnost protestantskou; působil v ní například význačný luterský spisovatel Tobiáš Závorka Lipenský. Po bitvě na Bílé hoře byla v obci obnovena katolická farní správa. Roku 1660 byly založeny farní matriky. Roku 1744 byl vystavěn nový kostel, který byl ovšem poškozen požárem v roce 1789.[1]
Jednolodní chrám sv. Jiljí na Masarykově náměstí stojí tam, kde podle záznamů z roku 1368 byl původní kostel se hřbitovem. Roku 1545 byl založen nový hřbitov za městem, ale starý se používal dál a také krypta v kostele, do níž byly r. 1584 uloženy ostatky Přemka Prusinovského z Víckova, rytíře Řádu Božího hrobu.
Bohoslužby
Seznam kostelů a kaplí ve farnosti, pořad bohoslužeb
| Kostel |
Místo |
Bohoslužba (den) |
Hodina |
Poznámka
|
| kostel svatého Jiljí
|
Bystřice pod Hostýnem
|
neděle
pondělí
úterý
čtvrtek
pátek
sobota
|
7.45, 10.00
17.30
7.30
7.30
17.30
7.30
|
farní kostel
|
Duchovní správci
Od července 2016 je farářem R. D. Mgr. Jan Hrudík.
A úlohu kaplana zde plní od srpna 2020 P. Josef Hovád
Aktivity ve farnosti
V červnu 2016 byl vysvěcen na trvalého jáhna farník Jan Kotas.[2]
Reference
- ↑ Doláková, Marie: Dějiny města Bystřice pod Hostýnem. Bystřice pod Hostýnem, 1980; Wolny, Gregor: Kirchliche Topographie von Mähren. I. Abt. III. Bd. Brünn, 1859.
- ↑ (gra). Noví jáhni: voják, revizor i hudebník. Katolický týdeník. Červen 2016, čís. 26, s. Diecézní zpravodajství č. 5.
Externí odkazy
