Đurađ Branković (1377 – 24. prosince 1456) byl srbský despota v roce 1427 - 1456.
Đurađ nastoupil na trůn jako synovec bezdětného despoty Stefana Lazareviće a dvůr přesídlil do Smedereva. Brzy na to, jak nastoupil na trůn, padly Kosovo a Metochie do rukou Osmanské říše a v roce 1439 připadlo Osmanům i Smederevo. Branković utekl do Uher, kde už předtím vlastnil rozsáhlé majetky. V roce 1444 se významně podílel na uzavření segedínského míru mezi Osmanskou říší (Muradem II.) a Uherskem (Vladislavem III.). Uherský král Vladislav III. však mírovou dohodu ještě v témže roce porušil.
Rodina
Jeho otec byl Vuk Branković, tehdejší kníže Rašky (dnešní Kosovo) a jeho matkou byla Mara, dcera Lazara Hrebeljanoviće, sestra Stefana Lazareviće.
Đurađ se oženil s Irinou Kantakuzinovou 26. prosince 1414. Měl s ní děti:
Rodokmen
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Đurađ Branković na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b c d Darryl Roger Lundy: The Peerage.
Externí odkazy