První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1291. V letech 1362–1615 se vesnice nazývala Czesczin kostel nebo Čestinkostel a teprve později byl název zkrácen na Čestín.[4] Od středověku byl Čestín městečkem. Dochovala se jeho gotická městská pečeť s lilií[5].
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Uhlířské Janovice
1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Uhlířské Janovice[6]
1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Uhlířské Janovice
1868 země česká, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice
1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[7]
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[8]
1945 země česká, správní okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[9]
2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kutná Hora
Rok 1932
V městysi Čestín (přísl. Čentice, Milotice, Morány, 572 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] lékař, 2 autodopravci, autodoprava nákladní, drogerie, družstvo pro rozvod elektrické energie v Čestíně, holič, 3 hostince, kapelník, 2 koláři, 2 kováři, krejčí, 2 obuvníci, 2 pekaři, obchod s lahvovým pivem, porodní asistentka, 2 rolníci, 2 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Čestín, 2 švadlena, trafika, 2 truhláři, varhanář, zámečník.
Ve vsi Čenovice(187 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Čestína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] družstvo pro rozvod elektrické energie v Čenovicích, 2 hostince, kovář, krejčí, pbchod s hospodářskými stroji, trafika.
Ve vsi Kamenná Lhota(118 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Čestína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] 2 hostince, trafika, velkostatek.
Ve vsi Kasanice(přísl. Žichovice, 182 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Čestína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie v Kasanicích, hostinec, kovář, krejčí, lihovar, 2 mlýny, obuvník, 11 rolníků, trafika, velkostatek.
V obci Polipsy(425 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Čestína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] 2 obchodníci s dobytkem, 2 hostince, kovář, mlýn, pila, povoznictví, 3 pokrývači, sadař, 2 obchody se smíšeným zbožím, tesařský mistr, 2 trafiky.
Pamětihodnosti
Zámek Čestín je původně pětikřídlá renesanční stavba z let 1575–1585, vybudovaná pravděpodobně na místě tvrze. Jejím stavebníkem a majitelem byl Adam Slavata. Od roku 1713 zámek patřil ke kácovskému panství a chátral, až byl na začátku 19. století z větší části zbořen.[16]
Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/336 Uhlířské Janovice - Zruč nad Sázavou.
Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
Veřejná doprava 2011
Autobusová doprava – Z obce vedly příměstské autobusové linky např. do těchto cílů : Kácov, Kutná Hora, Petrovice, Sázava, Uhlířské Janovice, Zruč nad Sázavou (dopravce Veolia Transport Východní Čechy).
↑PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Čestín, s. 340.
↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 175. (česky a německy)
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 125 (česky a německy)
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 530. (česky a německy)
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 554. (česky a německy)
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1088. (česky a německy)
↑Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. Kapitola Čestín – zámek, s. 84–85.
