PROFILPELAJAR.COM

Černý dům
	Černý dům
Účel stavby
	dům, restaurace
Základní informace
Přestavba	1637
Materiál	kámen
Další majitelé	Fried, Taussing, Jan Rábl
Poloha
Adresa	Karlovo náměstí, Třebíč, Česko
Ulice	Karlovo náměstí
Souřadnice	49°12′59,04″ s. š., 15°52′51,96″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	35604/7-3130 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Černý dům je renesanční nemovitá kulturní památka^[1] na severní, dolní straně Karlova náměstí v Třebíči; na horní straně náměstí je podobného rázu Malovaný dům.

Historie

Do téměř dnešní podoby nechal Černý dům přestavět bohatý třebíčský měšťan Jan Rábl, mistr mydlářský. Ten dům zakoupil a roku 1637 nechal jeho stranu obrácenou do náměstí pokrýt figurálními sgrafity. Ty přetrvaly do svého zalíčení v roce 1862, které si objednal nový majitel domu. Tento stav přetrval až do roku 1927, kdy byla sgrafita odborně obnovena pod dohledem památkového úřadu. V nové době byl dům v majetku židovských obchodníků Frieda a Taussiga; tamnímu obchodu s textilem se proto dlouho říkalo „U Taussiků“.

Dům dlouhá léta sloužil též provozu hospody Černý dům. Na tuto tradici navázala v 21. století restaurace V Černém domě. Mimo ni jsou zde obchody s textilním zbožím, kancelářskými a školními potřebami, nábytkem, cestovní kancelář, šicí dílna a dalš.

Popis

Stěna domu směřující do náměstí je pokryta figurálními sgrafity. Postavy v horních výklencích představují tyto lidské ctnosti:^[2]

Fides, víra – žena upřímně hledící na kříž svírající v rukách;
Charitas, láska – znázorněna srdečným vztahem lásky matky a dítěte;
Spes, naděje – symbolicky představována děvčetem pevně stojícím proti větru;
Justitia, spravedlnost – žena s typickými atributy váhami a mečem;
Fragilitas, pomíjivost – žena zpytující své bytí pomocí zrcadla (věčnosti);^[3]
Laetitia, veselost – poskakující dívka s květinami a mečem.^[4]

Ve zbylých třech výklencích jsou okna. Pod římsou prvního poschodí jsou arabesky. Pod nimi pak lovecké výjevy a římští císaři Vespasián a Titus a cválající jezdec s mečem. Další postavou je potácející se rytíř, který se opírá o kopí, vedle něho své místo zaujímají tři erby: říšský, waldštejnský a žerotínský. Zbylé dva velké obrazy nejsou jednoznačně vyloženy; poslední obraz napravo má znaky biblického motivu.

Dům míval dva vysoké kamenné štíty, taktéž zdobené obrazy: Šalamounovým rozsudkem a volba a zavržení krále Saula. Na domě je i portál tesaný z pískovce, nad nímž se nacházely tři štíty s erby, první štít ukazuje říšského orla, prostřední představuje erb Waldštejnský a třetí je erb Žerotinský. Pod nimi je nápis POZIEHNEG HOSPODINE TOMUTO DOMU Y WSSECHNIEM W NIEM PRZEBYWAGYCZYM (současnou češtinou: Požehnej Hospodine tomuto domu i všem v něm přebývajícím). Pod nápisem je hvězdářské znamení planety Smrtonoše (Marsu), po obou stranách je letopočet 1619^[5].

Sgrafita a údaje o rekonstrukci na stěně domu
Portál s nápisem
Trappův nákres Černého domu
Průchod do dvora

Odkazy

Reference

↑ Evidenční číslo rejstříku: 35604/7-3130.
↑ Uváděno podle Trappa, l. c., str. 355.
↑ Zde Joura, l. c., uvádí Prudentia, rozumnost.
↑ Jinak uvádí Joura, l. c., Gloria, sláva.
↑ Památky archaeologické a místopisné, rok 1857, II díl, sešit VIII, str. 356 Dostupné online

Literatura

TRAPP, M. V. Některé starožitné památky města Třebíče v Moravě. In Památky archeologické, 1857.
JOURA, J. Černý dům na Karlově náměstí. In Horácké noviny. Roč. 13, č. 68 (2002).